Temno

Cihla

Středa v 0:00 | Starej bordelář
Trýznivé myšlenky
zase mě dostihly,
čelem se opírám o cihly.
Přetěžké tajenky
co nemaj řešení
jak koně zděšení
v hlavě se splašily.

V zoufalství pohroužen
do rtů se kouši
jak ryba v poušti.
Z louže jdu do louže,
z bláta jdu do bláta,
cesta je zavátá
a prst sahá k spoušti.

Nerad bych dělal hluk,
měl díru v týle,
do ruda potřísnil omítky bílé.
Uniknout chce z muk
- jen cestou jinou,
před svojí vinou
do lepší chvíle.

Duševně proboden,
šeptám své prosby,
život stejně dávno je pozbyt
(válí se pod schodem).
Naděj se mihla;
hlava a cihla...
Co o co rozbít?

Poplach

Úterý v 0:00 | Starej bordelář
V činžáku za dveřmi slyšet je dupot,
sousedé v obavách vybíhaj před domy.
Zdají se zděšení - snad mají důvod.
Slyším je napůl v snách, napůl při vědomí.

Sípu a mám v oku tik,
ústa plná hustých slin.
Ještě žiju.
Bohu dík?
To já sám si pustil plyn!

Čekání

Pondělí v 2:00 | Starej bordelář
Po setmění v letní louce
čekám rychlík z Olomouce.
Loukou voní orchideje,
světlo hvězd je bledé.
Mlčky sedám na koleje.
Konečně to jede.

Zeď

16. července 2017 v 21:44 | Starej bordelář
Mlátím svojí hlavou do zdi,
stěna nářky úpí.
Vzduchem kolem plavou drozdi,
masařky a supi.

Znásilněný

13. ledna 2017 v 0:00 | Starej bordelář
Lapený kdesi v temnotách,
v odporné vlhké mrazivé sluji,
křičím a snažím se ovládnout strach,
když sebe sám před sebou znásilňuji.

Drže se za vlasy bráním si v úniku
(na který naději stejně mám slabou),
při zvuku ticha i bolestných výkřiků
nehty mé zoufale po zemi škrábou.

Pěstmi a kopanci mlátím si do tváře,
předloktím vykrývám pršící rány,
pláču a zároveň směju se bujaře;
pudy jsou kojeny, city udupány.

Plazím se zase ven (skončil jsem po ránu),
ze hvozdů plíží se skupiny šelem,
mávají perutě hladových havranů
a já mlčky postávám nad vlastním tělem.

V koutě

11. ledna 2017 v 0:00 | Starej bordelář
Po špíně a bahnu v zaprášeném koutě
svíjím se a prahnu.
Prahnu obejmout tě!
Tisknu střípky důstojnosti (zbytky od minula),
nehtem ryju nápis do zdi.
Abys prominula.

Na hrázi

9. ledna 2017 v 0:00 | Starej bordelář
Z hráze se nakláním nad kalnou louží,
zevnitř mě bodá vztek a zvenku smrčí.
Zasraným životem se duše má souží.
Snad někdo pomůže...
snad mě tam
strčí.

Bezcitný

5. ledna 2017 v 22:27 | Starej bordelář
Prach i voda,
sůl i země,
mráz co bodá..
vše je ve mě.

Jen citu špetku
dlouhodobě
bez výsledku
hledám v sobě.

Až smrt mě sklidí
někde v zemi,
prosím, lidi
promiňte mi.

Na provaze

4. ledna 2017 v 10:33 | Starej bordelář
Na kusu provazu houpu se pověsen;
dneska už skutečně, nebo zas to je sen?
Svalové záškuby v porostu lesním...
Zdá se, že tentokrát opravdu nesním.

Svátky

11. prosince 2016 v 0:00 | Starej bordelář
Ne!
To je naposled!
UŽ NIKDY VÍCE!
Z náměstí vidím zář svítící borovice.

Zhnusení, žal i strach utopím ve stoce.
Lepší smrt ve sračkách,
než další Vánoce.
 
 

Reklama