Nezařazené a nezařaditelné

Brouk

11. září 2017 v 16:34 | Starej bordelář
Dneska je mi mnohem líp,
dnes se cítím zdravě;
odešel anebo chcíp
už brouk v mojí hlavě.
Hlavně ať tam zle a s falší
nepřileze zítra další.

Vratká židle

3. září 2017 v 9:11 | Starej bordelář
Jedna z nich se mnou spí, ta druhá bydlí.
Cítím jak houpu se na vratké židli.
Možná, že měl bych z ní spadnout a narazit,
abych už přestal být citový parazit.

Eva

1. září 2017 v 9:48 | Starej bordelář
Shodila halenu, zula si střevíce,
jak Eva brouzdá se v pažitu mladém.
Zírám a přeji si ze všeho nejvíce,
abych byl Adamem a ne jenom hadem.

Lampa

25. června 2017 v 22:45 | Starej bordelář
Jdu na ulici lampě výt,
ze sebe mi jeblo.
Marně hledám stéblo,
jehož bych se chyt.

S empatií kostky másla
lampa poslouchá mě,
už asi zním jí známě,
že raději zhasla.

Vzory na tapetě

12. ledna 2017 v 22:16 | Starej bordelář
Jako vzory na tapetě doufáme že splynem,
hledaje se ve svém světě
- jenže každý v jiném.
A v těch světech jako slimák plazíme se lejny;
zdá se nám, že páchnou jinak,
jenomže jsou stejný.

Probuzení

4. ledna 2017 v 23:31 | Starej bordelář
Je noc, ticho a každý chrní,
už utichla denní vřava.
Vrtím se, jsem jako v trní,
mé tělo spánku odolává.

Ať je noc či doba denní,
čas sovy nebo labuti,
těžko dojít k probuzení,
když nedošel jsem k usnutí.

Cestovatel

4. ledna 2017 v 22:25 | Starej bordelář
Když si balím kufr na letadlo do Paříže,
přibalím tam ze tři trika, jeden korán a dva kříže.
Jistota je jistota, i když nikdy není jistý,
jestli táhnu zbytnou váhu, nebo potkám extrémisty.

Když si balím kufr na autobus do Londýna,
situace není v tomhle směru o moc jiná.
Jak si to kdo zařídí, takový holt potom to má,
nejlepší je zůstat a raději sedět doma.

Když si balím kufry a jdu na vlak do Pardubic,
mimo trojice triček s sebou vlastně nevezu nic.
A když auto řídím do Brna tak jako dneska,
říkám si, že fajn je být jen chlápek kdesi z Česka.

Když upadneš

4. ledna 2017 v 13:56 | Starej bordelář
Když upadneš, já tě zvednu,
schovám ruku v rukávu.
Zajdem spolu na rozhlednu
nebo třeba na kávu.
Uvařím ti bílé víno,
ochutím ho skořicí,
doma už mám vytopíno,
v tomhle chladným měsíci.

Když ti začnou lítat vrány
příliš nízko nad hlavou,
budu čekat přichystaný
na holuba se zprávou.
Když propadneš dolů ledem
důvodně či nevinně,
uděláme vše co svedem
a vrátíme tě k hladině.

Když ti večer na záclonu
sedne můra, nebo až
budeš chtít, běž k telefonu
- moje číslo přeci máš.
Vyženu ti z hlavy smutky
dvěmi třemi větami,
nejpozději do minutky
budou trable za námi.

PS: psáno s neurčitou melodií znějící kdesi v hlavě, takže to lze považovat i trochu za písničkový text.

Nesvatá

1. prosince 2016 v 9:12 | Starej bordelář
Na zdi kříž, na něm chlap přibitý hřeby...
Nech ho být a pojď blíž. Nečum furt k nebi!

Můžem si vyrobit svou vlastní oblohu,
pod kterou budeš výt a vzdychat o bohu.

Projdeme extází, žárem i plameny
až z toho zamrazí - tak nekrč rameny.

Polož se na oltář v prostřeném loži,
uhas tu svatozář a přijď co jest boží!

Srdce

12. října 2016 v 23:13 | Starej bordelář
Nemám srdce. Není tam.
Žádné stahy, žádný zvuk.
Nehroutím se, nezmítám...
Spíš je mi to šuma fuk.

Svět daleko a odtažitě
beze mě se odvíjí
jak němý film v cizím bytě
na pirátské kopii.

Nemám srdce. Není tam,
to tys mi to srdce vzala.
Snad víš proč a snad víš kam,
když byla jsi tak vytrvalá.

Nezlobím se, nemám city
bez srdečního tlukotu.
Už nemám nic a možná i ty
teď žiješ stejnou prázdnotu.
 
 

Reklama