Nezařazené a nezařaditelné

Odhaleni

Pondělí v 10:40 | Starej bordelář
Odhaleni všichni na kost,
ačkoliv jsme zahaleni,
alergiční na jinakost,
dinosauři před vymřením.

Na kulisy pouhé chrámy
nechali jsme upadnouti,
zamykáme všechny brány
světa, co se pro nás hroutí.

Sami sobě nepřítelem,
byť se slovy místo kyje
sami sebe rozemelem
na pouhý prach historie.

Brouk

11. září 2017 v 16:34 | Starej bordelář
Dneska je mi mnohem líp,
dnes se cítím zdravě;
odešel anebo chcíp
už brouk v mojí hlavě.
Hlavně ať tam zle a s falší
nepřileze zítra další.

Vratká židle

3. září 2017 v 9:11 | Starej bordelář
Jedna z nich se mnou spí, ta druhá bydlí.
Cítím jak houpu se na vratké židli.
Možná, že měl bych z ní spadnout a narazit,
abych už přestal být citový parazit.

Eva

1. září 2017 v 9:48 | Starej bordelář
Shodila halenu, zula si střevíce,
jak Eva brouzdá se v pažitu mladém.
Zírám a přeji si ze všeho nejvíce,
abych byl Adamem a ne jenom hadem.

Lampa

25. června 2017 v 22:45 | Starej bordelář
Jdu na ulici lampě výt,
ze sebe mi jeblo.
Marně hledám stéblo,
jehož bych se chyt.

S empatií kostky másla
lampa poslouchá mě,
už asi zním jí známě,
že raději zhasla.

Vzory na tapetě

12. ledna 2017 v 22:16 | Starej bordelář
Jako vzory na tapetě doufáme že splynem,
hledaje se ve svém světě
- jenže každý v jiném.
A v těch světech jako slimák plazíme se lejny;
zdá se nám, že páchnou jinak,
jenomže jsou stejný.

Probuzení

4. ledna 2017 v 23:31 | Starej bordelář
Je noc, ticho a každý chrní,
už utichla denní vřava.
Vrtím se, jsem jako v trní,
mé tělo spánku odolává.

Ať je noc či doba denní,
čas sovy nebo labuti,
těžko dojít k probuzení,
když nedošel jsem k usnutí.

Cestovatel

4. ledna 2017 v 22:25 | Starej bordelář
Když si balím kufr na letadlo do Paříže,
přibalím tam ze tři trika, jeden korán a dva kříže.
Jistota je jistota, i když nikdy není jistý,
jestli táhnu zbytnou váhu, nebo potkám extrémisty.

Když si balím kufr na autobus do Londýna,
situace není v tomhle směru o moc jiná.
Jak si to kdo zařídí, takový holt potom to má,
nejlepší je zůstat a raději sedět doma.

Když si balím kufry a jdu na vlak do Pardubic,
mimo trojice triček s sebou vlastně nevezu nic.
A když auto řídím do Brna tak jako dneska,
říkám si, že fajn je být jen chlápek kdesi z Česka.

Když upadneš

4. ledna 2017 v 13:56 | Starej bordelář
Když upadneš, já tě zvednu,
schovám ruku v rukávu.
Zajdem spolu na rozhlednu
nebo třeba na kávu.
Uvařím ti bílé víno,
ochutím ho skořicí,
doma už mám vytopíno,
v tomhle chladným měsíci.

Když ti začnou lítat vrány
příliš nízko nad hlavou,
budu čekat přichystaný
na holuba se zprávou.
Když propadneš dolů ledem
důvodně či nevinně,
uděláme vše co svedem
a vrátíme tě k hladině.

Když ti večer na záclonu
sedne můra, nebo až
budeš chtít, běž k telefonu
- moje číslo přeci máš.
Vyženu ti z hlavy smutky
dvěmi třemi větami,
nejpozději do minutky
budou trable za námi.

PS: psáno s neurčitou melodií znějící kdesi v hlavě, takže to lze považovat i trochu za písničkový text.

Nesvatá

1. prosince 2016 v 9:12 | Starej bordelář
Na zdi kříž, na něm chlap přibitý hřeby...
Nech ho být a pojď blíž. Nečum furt k nebi!

Můžem si vyrobit svou vlastní oblohu,
pod kterou budeš výt a vzdychat o bohu.

Projdeme extází, žárem i plameny
až z toho zamrazí - tak nekrč rameny.

Polož se na oltář v prostřeném loži,
uhas tu svatozář a přijď co jest boží!
 
 

Reklama